Tato nauka má dva základní úkoly:
Určit vzájemnou polohu bodů na zemském povrchu nebo v prostoru ve smyslu vodorovném i svislém.
Převést tyto body vhodným způsobem do roviny, tj. na plány a mapy.
Technickým úkolem geodézie je určení tvaru a prostorové polohy předmětů měření, ať již přirozených nebo umělých, vzhledem k soustavě geodetického základu. Přirozené předměty měření jsou vodstva, terénní útvary, údolí, druhy kultur a porostů. Umělé předměty měření jsou budovy, stavby, komunikace, hranice, různá vedení energie, tunely, technická zařízení apod. Tedy všechny předměty na, nad a pod zemským povrchem.
Geodézie se dělí na nižší a vyšší.[2]
Hlavním úkolem vyšší geodézie je určit tvar a rozměry zemského tělesa jako celku. K dosažení tohoto cíle se využívají výsledky triangulačních, nivelačních, gravimetrických, astronomických a družicových měření. Jejím dalším úkolem je budování trigonometrických a nivelačních sítí na zemském povrchu, tedy budování geodetických základů.
Nižší geodézie (tzv. praktická geometrie), se zabývá vyměřováním malých částí zemského povrchu, který lze již považovat za rovinný. Na rozdíl od vyšší geodézie tedy nepřihlíží k zakřivení Země. Její součástí jsou fotogrammetrie, dálkový průzkum Země, mapování, kartografie a pozemkové úpravy.
Použití rozdílných referenčních ploch tvoří hranici mezi vyšší a nižší geodézií, ale jejich spojení je velmi úzké a poukazuje na integritu celého oboru. Úzká návaznost někdy umožňuje vytvořit celky a specializace, které překračují uvedené rozdělení. Z obou skupin lze vyčlenit disciplíny, které se zabývají jen kartografickou činností (matematická kartografie, kartometrie, tvorba a výroba map). Tento soubor kartografických nauk označujeme jako geodézii a kartografii.
Z vědeckého hlediska označuje termín geodézie vědní obor, který zahrnuje [45], [53]:
teoretickou geodézii --- zabývá se teoretickými otázkami,
geodetickou astronomii --- určování zeměpisných souřadnic a azimutů na povrchu Země pro geodetické účely na základě pozorování přirozených kosmických objektů,
astrofyziku --- obor astronomie zabývající se stavbou, fyzikálními vlastnostmi a chemickým složením kosmických těles,
gravimetrii --- část geofyziky zabývající se tíhovými měřeními, studiem tvaru, rozměrů a vnějšího tíhového pole Země,
technickou geodézii --- zahrnuje metody měření, výpočty a zobrazování malých částí zemského povrchu,
fotogrammetrii --- vědní obor zabývající se určováním tvaru, rozměrů a polohy předmětů v prostoru z fotogrammetrických snímků,
pozemkové úpravy --- scelování, dělení, uspořádání pozemků, rozmístění druhů pozemků, úprava hranic pozemků a s tím související vykonávání terénních, vodohospodářských a jiných opatření.
[2] Poslední dobou dělení geodézie na nižší a vyšší ztrácí smysl v důsledku prudkého rozvoje GPS, používaného jak v geodézii vyšší, tak stále častěji i v geodézii nižší.