Geodézie je zařazována do oblasti geověd - věd o Zemi. Patří mezi nejstarší vědní obory, má svůj původ v antické vzdělanosti.
[Geodézie je vědecký a technický obor, který pomocí geometrických a fyzikálních metod získává údaje metrického a fyzikálního charakteru o Zemi či jejích částech a zjišťuje geometrické údaje pro tvorbu map a pro potřeby jiných oborů [58].] Slovo geodézie má řecký původ a je složeninou dvou slov: geo --- Země a daisia --- dělení. V Aristotelových spisech (384-322 př.n.l.) termín geodézie označoval rozměřování a rozdělování pozemků k zemědělskému obdělávání.
Geodézie má vazby na celou řadu vědních oborů a technických disciplín [58]:
geomatika --- vědecký a technický interdisciplinární obor, zabývající se získáváním, ukládáním, integrací, analýzou, interpretací, distribucí a užíváním geografických dat (geodat) a geografických informací (geoinformací) pro potřeby rozhodování, plánování a správy zdrojů. Geomatika zahrnuje obory jako jsou: geodézie, kartografie, dálkový průzkum Země, fotogrammetrie, mapování a geografické informační systémy.
geoinformatika --- interdisciplinární oblast poznání na styku geografie, kartografie a informatiky, která zkoumá přírodní a socioekonomické geosystémy (jejich strukturu, vztahy, dynamiku a pod.) pomocí modelování.
mapování --- soubor činností konaných pro vyhotovení původní mapy.
zeměměřictví --- souhrn geodetických a kartografických činností včetně technických činností v katastru nemovitostí.
kartografie --- vědecký a technický obor zabývající se zobrazením Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí, objektů a jevů na nich a jejich vztahů s cílem sdělování těchto informací prostřednictvím kartografických děl.
fotogrammetrie --- vědecký a technický obor zabývající se přesným měřením na měřických snímcích za účelem rekonstrukce tvaru, rozměrů a polohy (případně jejich změn) předmětů zobrazených na snímcích.
dálkový průzkum Země --- soubor metod a technických postupů zabývajících se pozorováním a měřením objektů a jevů na zemském povrchu a ve styčných nad- a podpovrchových vrstvách bez přímého kontaktu s nimi a zpracováním těchto dat za účelem získání informací o poloze, stavu a druhu těchto objektů a jevů.
geografický informační systém --- organizovaný soubor počítačového technického vybavení, programového vybavení, geografických dat a personálu, určený k účinnému sběru, uchovávání, údržbě, manipulaci, analýze a zobrazování všech forem geograficky vztažené informace.
Vztah mezi geodézií a některými dalšími vědními obory je znázorněn na obrázku č. 1.1:
Jak je z obrázku patrné, geodézie spolu s mapováním a topografickým mapováním slouží ke sběru prostorových dat (lokalizačních údajů). Tytéž data nám může poskytnout i fotogrammetrie, ovšem zde se již nejedná o přímý sběr dat nýbrž o nepřímý sběr dat. Fotogrammetrie je schopna nám poskytnout informace o objektech a jevech bez přímého kontaktu s nimi. Tím je fotogrammetrie podobná dálkovému průzkumu Země. Dálkový průzkum Země ale poskytuje spíš než prostorová data identifikační údaje (lze se pomocí něj dozvědět, jaké mají zkoumané objekty vlastnosti). Takováto data nám může poskytnout i geografický průzkum či geomorfologický sběr dat. Zpracováním takto získaných dat se zabývá kartografie, lze využít také výpočetní techniku a pro zpracování družicových snímků se používají metody zpracování obrazu. Výstupem jsou pak mapy nejrůznějších měřítek a to jak mapy polohopisné tak výškopisné, katastrální, geografické i tematické. Tyto výstupy mohou být dále využity např. pro potřeby geografických informačních systémů či mohou být na jejich základě zpracovány nejrůznější databáze a další [1]
Všechny geodetické disciplíny mají společnou základní teoretickou disciplínu --- teorii zpracování měření a teorii chyb, které jsou důležité pro optimalizaci měření a určení přesnosti měření.
Výsledky geodetických činností zasahují do řízení státu, regionů, měst, obcí, projektování a budování nadzemních i podzemních staveb, těžby nerostných surovin, lesního a vodního hospodářství. Mezi méně známé oblasti použití patří sledování rozměrů, tvaru a pohybu různých objektů (lodí, letadel, aut, …) a výzkum (ověřování hypotéz v geofyzice --- pohyby zemské kůry; geologii --- eroze, sesuvy půdy; stavebnictví --- sedání staveb, pružnost a pevnost konstrukcí).
Mimořádný význam má sledování stability zemské kůry zejména při výběru lokalit pro atomové elektrárny či velké přehrady.
Pokrok vedl ke změně struktury geodézie, k rozšíření jejích aktivit a novým možnostem (určení geocentrického souřadnicového systému, rychlé a přesnější měření souřadnic, …). Velký význam získaly družicové techniky, GPS --- globální polohový systém, DPZ --- dálkový průzkum Země, robotické měřicí systémy, automatické zpracování obrazů, automatické informační systémy, řada technických i programových novinek využitelných v geodézii.