Geodetické přístroje umožňují měřit geodetické veličiny (úhly, délky a převýšení). S jejich znalostí pak můžeme určit polohu objektů.
Při měření určité veličiny porovnáváme tuto měřenou veličinu s jinou veličinou stejného druhu, kterou jsme zvolili za jednotku (etalon). Při tomto porovnávání se buď přenáší etalon na objekt nebo objekt na etalon. Proces měření pak prezentuje následující schéma [33]:
Měření = přenos + porovnání (odečtení) 1. 2. Etalon 3.
Zařízení pro přenos, porovnání a etalon jsou základní zařízení přístroje. Dalším vybavením měřícího přístroje je ovládací zařízení a geodetické přístroje mají navíc zařízení k realizaci vodorovného a svislého směru. Každé měření v geodézii se vykonává vícekrát, nejméně dvakrát. To nám umožňuje získat potřebnou kontrolu měření a určit nejspolehlivější hodnotu měřené veličiny a míru její přesnosti. Měření je tedy možné považovat za proces, kdy v určitém časovém intervalu získáváme diskrétní či spojité hodnoty měřené veličiny. Každý měřičský proces se realizuje určitou metodou měření M. (Tuto metodu determinuje přesnost měření, průměrně dosahovaná touto metodou). Přesnost měření se pak vyjadřuje základní střední chybou měření m či jednotkovou základní střední chybou m0. Tyto chyby jsou funkcí citlivosti použitého přístroje γ[15] a postupu měření T.
Na měřičský proces mají vliv zejména následující činitelé [55]:
objekty měření – měřičské značky, jejich signalizační zařízení (např. jejich nestabilita, nedokonalá funkce, nevhodné tvary…)
prostředí měřičského procesu – měnící se stav fyzikálních vlastností ovzduší (teplota, tlak, index lomu …), změna stability podloží pod přístrojem ale i celým systémem, …
měřič – např. únava zraku, snížení pozornosti, …
komplexem měřičských přístrojů, zařízení a pomůcek – např. nesplnění geometrických podmínek os přístroje, nepřesné dělení stupnic k odečítání, mechanické změny, …
Některé faktory způsobují změnu ve výsledcích pouze o hodnotu, která použitým přístrojem není zaznamenatelná a ve výsledcích se tedy vůbec neprojeví. Některé faktory však způsobují velice výrazné změny ve výsledcích. Při opakovaném měření veličiny stejnou metodou za relativně shodných podmínek dostáváme odlišné výsledky měření.
Zpracováním výsledků měření se podrobně zabývá teorie chyb a vyrovnávací počet.
[15] Citlivost přístroje je řádově nejmenší hodnota, kterou lze zaznamenat na čtecím zařízení přístroje.