Úvod do geografických informačních systémů (GIS)
Jednotlivé činnosti v projektu GIS – zpracování a uchování dat
Vytisknout  studijní materiál

Studijní článek: Interpolace

Existuje poměrně velké množství geografických dat získávaných pouze z bodů nepravidelně rozmístěných v prostoru, které mapují v principu spojité jevy.

Jedná se například teplotu, nadmořské výšky, demografii, zásaditost půdy, koncentrace škodlivin, ... .

U všech těchto dat je nemožné získat informace měřením z celé lokality. Existují však statistické metody, které pomáhají určit způsob získání co nejadekvátnější informace pro daný problém.

K získání informace i na jiných místech, než byla konkrétně měřená, pak slouží interpolace.

V GIS se používá hlavně při vytváření spojitých rastrových dat z naměřených bodových nebo liniových hodnot. Prakticky se jedná o speciální statistické metody pro převod vektor-> rastr (rasterizace), kdy výsledkem převodu je souvislý povrch.

Existuje nepřeberné množství různých interpolačních funkcí, jejichž použití se vybírá podle typu zkoumaných dat (často empiricky). Zde si popíšeme dvě nejpoužívanější interpolační funkce: