Úvod do geografických informačních systémů (GIS)
Jednotlivé činnosti v projektu GIS – analýza a syntéza údajů
Studijní článek: Měřící funkce
Tímto článkem začínáme asi nejdůležitější část našeho seznamování s GIS - Analýzu a syntézu údajů, proto mi dovolte abych zde napřed uvedl, co vše nás v této studijní kapitole čeká.
Jak již bylo řečeno na začátku, prostorové analytické možnosti GIS tvoří jádro systému GIS, tedy to co GIS odlišuje od ostatních informačních systémů. Mezi otázky, na které nám GIS umožňuje odpovědět patří:
- Co se nachází na?
- Kde se nachází?
- Jaký je počet? - statistické otázky.
- Co se změnilo od?
- Co je příčinou? - kůrovec a lesy, rakovina a ovzduší, …
- Co když? - modelování (co když havaruje kamion s naftou a ta vyteče, Co když bude pršet - povodeň).
Analytické možnosti GIS můžeme rozdělit do následujících skupin:
- měřící funkce,
- nástroje na prohledávání databáze (atributové i prostorové),
- topologické překrytí,
- mapová algebra,
- vzdálenostní analýzy,
- analýzy sítí,
- analýzy modelu reliéfu a dalších povrchů,
- statistické analýzy,
- analýzy obrazů,
- ... další analýzy.
a nyní již přikročme k první skupině analytických funkcí:
Měřící funkce
GIS poskytují funkce na měření vzdáleností a ploch.
Při měření je třeba dát pozor na zobrazení:
- konformní - nedochází ke zkreslení úhlů,
- ekvivalentní - nedochází ke zkreslení ploch,
- ekvidistantní v určité soustavě křivek - nezkresluje délky ve směru určité soustavy křivek (většinou ve směru poledníků, rovnoběžek, případně jiných křivek),
- kompenzační - dochází k deformaci všech geometrických prvků (úhlů, délek i ploch), ale hodnoty deformací nejsou extrémní.
Více viz. předmět matematická kartografie - MK1.
Poznámka: systémy umí velice efektivně používat různých délkových jednotek (stopy, cm, …), případně mezi nimi i automaticky provádět převody.
Poznámka: při projektech v malém měřítku, a tedy většího plošného obsahu, má na měření vliv také zakřivení zemského povrchu, takže v poslední době umožňují GIS produkty uvažovat i tento faktor.