Další významnou oblastí jsou analýzy sítí. V podstatě se jedná opět o hledání nejkratší vzdálenosti, ale s tím rozdílem, že sítě jsou vektorovou reprezentovací.
Síť tvoří (orientovaný) ohodnocený graf, skládající se z uzlů (průsečíků) a hran (linií).
Před využívání síťových analýz je nutné vytvořit všechny datové struktury, které jsou pro pozdější analýzy nutné, tedy vytvořit síť.
Postup tvorby sítě:
Uzlová pravidla - definují směr (a čas) pohybu uzlem. Například, pokud budu mít uliční síť, na některých křižovatkách není povoleno odbočení doleva či doprava.
Hranová pravidla - definují směr a rychlost pohybu po hraně. Ulice mohou být jednosměrné, uzavřené, s nadefinovanou maximální a průměrnou rychlostí.
Pravidla mohu definovat pro různé druhy dopravy, pro různou denní dobu, … atd.
Tato pravidla jsou obvykle uložena v atributových tabulkách.
Poznámka: protože změna atributu nemusí vždy přijít pouze v uzlu (například změna max. povolené rychlosti), využívá se někdy speciální datový model pro liniové vrstvy. Více informací o tomto datovém modelu můžete nalézt například v diplomové práci Karla Jedličky na straně 18 až 23.
Definovaná pravidla nám umožní simulovat následující vlastnosti:
Jak již bylo řečeno, mohu vytvořit i další typy cen cesty pro data (čas cesty ráno, odpoledne, v noci, vzdálenost v km).
Důležitá vlastnost je také možnost přiřadit různé hodnoty v různých směrech (cesta tam je časově kratší, než cesta zpět).
Znovu zmiňme, že změna atributu může v reálném světě přijít kdykoli na linii a ne jen v uzlu (např. změna maximální rychlosti). Pokud nemáme možnost do našeho modelu implemetovat cesty (routes), pak je nutné linie rozdělit na více segmentů spojenými uzly.
Příklad: nalezení všech vedení a odběratelů postižených vyhořeným transformátorem.
Příklad: připojím nové odběratele k plynovému potrubí a po analýze zjistím, jaký tlak budou mít na přípojce, o kolik se tlak sníží původním odběratelům.
Nebo v případě energetických rozvodů může vyhořet transformátor a je nutné provést nouzové propojení přes jiný transformátor. Nové propojení však musí být dimenzováno podle odběratelů.
Hledání optimální trasy - jde o vyhledání optimální trasy mezi dvěma nebo více body (ve stanoveném pořadí nebo bez) na základě ceny cesty (vzdálenost, čas, …). Analýza umí produkovat i pokyny o cestě pro řidiče (viz obr. a
).
Příklad: Hromadná dopravní nehoda ve velkém městě. Jde o to, nalézt co nejrychlejší způsob, jak se k nehodě dostat sanitkou. Řešení je nalezení optimální cesty od optimálního zařízení k nehodě.
Tím to ale nekončí, jelikož je možné ještě hledat optimální cestu od nehody do nejbližší nemocnice (viz obr. ).Tyto cesty totiž vzhledem ke konfiguraci sítě (jednosměrky) či vzhledem k času (ucpané ulice v určitém v důsledku nehody) nemusí být stejné.
Příklad: vzdálenost do 30 minut od vyhlášené restaurace. Jak je vidět, je to analýza podobná vytváření obálek (buffers), ale bere v úvahu cenu cesty definovanou pomocí sítě (není to jen vzdálenost vzdušnou čarou). Výsledkem této analýzy jsou tzv. izochrony, což jsou čáry spojující body se stejným časem k dosažení výchozího bodu (viz obr. ).