Dotazováním se vybírají údaje, které odpovídají specifickému kritériu nebo podmínce.
Dotazovací operace má obvykle tři hlavní komponenty:
Dotaz (Query) má tedy obecně následující strukturu: vyber z údajů typu T takové, které vyhovují podmínce P a vykonej na nich operaci O.
Dotazy můžeme v GIS dále rozdělit na:
Například: "Vyber všechna města v ČR, která mají více jak 10 000 obyvatel"
Například: "Vyber všechna města v ČR, která leží v Plzeňském kraji"
Například: "Vyber všechna města v ČR, která mají více jak 10 000 obyvatel a zároveň leží v Plzeňském kraji"
Atributové dotazy lze uskutečnit různými způsoby. První způsob spočívá v identifikaci jednotlivého objektu na základě jeho jména, označení či jiného atributu.
Častěji se ale používá druhý způsob, který spočívá ve vyhledání všech objektů splňující intervalové a logické podmínky jednoho nebo více atributů.
Příklad atributového dotazu: vrstva silnice, máme dva atributy typ (I,II,D,o) a počet pruhů (1,2). Zkusíme atributový dotaz, kde hledáme všechny silnice, které jsou typu I a mají dva jízdní pruhy:
pomocí dotazovacího prostředí "Query By Example" (QBE):
vyplněný dialog ( [Trida_sil] = "1") and ([J_pruhy] = 2 )
pomocí SQL:
SELECT * FROM SILNICE WHERE TRIDA_SIL="1" and J_PRUHY=2
Výsledky této i dalších analýz je možné vidět na níže uvedených obrázcích. Konkrétně výsledek této je na obrázku . Pro definici dotazů v našich příkladech bylo použito jazyka QBE.
Je vidět, že pro vyhledávání intervalových podmínek je možné použít operátorů <,>,=,<=,>=,<>(!=).
Intervalové podmínky jdou dále kombinovat pomocí logických operátorů (AND, OR, NOT) využívajících pravidel Booleovské logiky.
Podívejme se na obrázek .
K vlastnímu definování podmínky se nejčastěji používá jazyk SQL nebo prostředí Query By Example.
Jak Booleovské operátory pracují a jak ovlivňují výsledky dotazů můžeme vidět na příkladech ,
,
,
a
.
Rozdíly vektorové a rastrové reprezentace:
Prostorové dotazy jdou uskutečnit opět dvěma základními způsoby.
První je jednoduchý a spočívá v identifikaci geografického objektu na základě jeho souřadnic, a to buď ručně (zadáním souřadnic) nebo interaktivně (ukázáním na objekt myší), viz. obrázek .
Druhý způsob spočívá v prohledávání prostoru různých geometrických tvarů (obdélníky, kružnice, polygony, linie), viz. obrázek .
Rozdíly rastrové a vektorové reprezentace:
Kombinované dotazy - jak atributové, tak prostorové dotazy pracují pouze s jednou informační vrstvou. Kombinované dotazy umožňují práci i s více vrstvami (či množinami objektů), tudíž je zde opět možnost propojovat je pomocí operátorů Booleovské logiky, podobně jako u atributových dotazů. Kombinované dotazy také zčásti mohou využívat topologické překrývání vrstev, o kterém se více hovoří v další části.
Příklad:
Najdi všechna sídla, která jsou ve vzdálenosti do 5 km od dálnice.
Je vidět, že nejdříve musela být provedena analýza atributová (vyber dálnice) a poté prostorová (najdi sídla ve vzdálenosti do 5 km od této dálnice), výsledek je vidět na obrázku .
Kombinovat lze samozřejmě dále - najdi sídla, která jsou ve vzdálenosti do 5 km od dálnice, mají méně než 50000 obyvatel a protíná je železniční trať, výsledek je vidět na obrázku .