Nepravidelné rastrové reprezentace se prakticky nepoužívají, jelikož jsou všechny algoritmy (pro vytvoření, uložení i analýzy) mnohonásobně složitější, než u pravidelných rastrů.
Jedinou výjimkou je Nepravidelná trojúhelníková síť (Triangulated Irregular Network - TIN), která je svojí strukturou na pomezí mezi vektorem a rastrem a velice často se používá pro reprezentaci povrchů, například digitálního modelu reliéfu - DMR.
TIN reprezentuje povrch jako soubor trojúhelníků (odtud trojúhelníková), které jsou definovány třemi body umístěnými kdekoliv v prostoru (odtud nepravidelná) a pro tyto trojúhelníky uchovává topologické vztahy (odtud síť).
Vlastní proces vytvoření sítě se nazývá triangulace, který je poměrně náročný na výpočetní výkon, více v předmětech geometrické a počítačové modelování, počítačová grafika.
V počítači je TIN uložena ve třech seznamech: v seznamu trojúhelníků
,
v seznamu hran těchto trojúhelníků
,
a v seznamu souřadnic vrcholů těchto trojúhelníků
.
Takto pak vypadá trojúhelníková síť ve 2D zobrazení -
a takto ve 3D - .