Domains - domény. Domény zabraňují chybám při vstupu dat do geodatabáze. Rovněž slouží ke kontrole hodnot atributů v existujících datech. Domény definují množinu přípustných hodnot, které lze do atributu vložit. Doména je definována buď výčtem hodnot (coded value domain) či rozsahem (range domain). Toto nám prozatím o doménách stačí, zájemce o problematiku je možné odkázat na příslušnou literaturu.
Prostorové vztahy mezi prvky jsou definovány pomocí topologie (topology). Definování topologických pravidel je nezbytné, pokud například modelujeme povodí řek. Pak je žádoucí, aby na sebe jednotlivé prvky (vodní toky) této sítě navazovali apod, a tuto návaznost a jiné vlastnosti lze právě zajistit definováním odpovídajících topologických pravidel.
V geodatabázi jsou možné tři typy topologií – geodatabase topology, map topology a topologie vytvořená pro geometrickou síť (geometry network topology). My se stručně zmíníme pouze o prvním případu.
ArcGIS obsahuje přes 20 topologických pravidel, pomocí kterých je možné modelovat prostorové vztahy mezi prvky a „vynutit si“ tak jejich dodržení. Všechny prvkové třídy podílející se na geodatabase topology (jinými slovy – na prvky těchto prvkových tříd se vztahuje nějaké to topologické pravidlo) musí být obsaženy ve shodném feature dataset.
Obrázek 5.1. Ukázka topologického pravidla MUST NOT HAVE GAPS definující prostorový vztah mezi hranicemi polygonů.
Geometric network - geometrická síť. Asi není obtížné představit si obrazně silniční síť například na území města Plzně. Pomocí geodatabáze můžeme tuto situaci modelovat. V takovém případě by náš model obsahoval bodové téma (křižovatky, …) a liniové téma (silnice) v podobě několika feature classes shromážděných společně v jednom feature dataset. Takováto geometrická síť nám pak umožní odpovědět na otázky jako:
Jaká je nejkratší cesta z bodu A do bodu B (mezi dvěmi křižovatkami)?
Jak dlouhá je cesta z místa M1 do místa M2?
a další.
Relationship classes - vztahy mezi objekty reálného světa. V geodatabázi nám relationship classes představují způsob, jakým modelovat vztahy, které existují mezi objekty reálného světa. Příkladem takového vztahu může být například vztah parcela – budova. Můžeme mít konkrétní budovu ve feature class budovy, která stojí na konkrétním pozemku, reprezentovaného v podobě parcely v feature class parcely. Pokud budu mít v geodatabázi definovánu vazbu (relationship) v podobě relationship class mezi prvky z feature class parcely a feature class budovy, pak například při odstranění dané parcely z mapy dojde i k automatickému odstranění odpovídající budovy, která na daném pozemku stojí.
Stejně tak jako můžeme v geodatabázi pracovat s vektorovými daty, můžeme pracovat i s daty rastrovými. V geodatabázi jsou dva typy rastrových objektů, které můžeme vytvořit – raster dataset a raster catalog.
Raster dataset je vytvořen z jednoho či více samostatných rastrů. V případě, že vytváříme raster dataset z násobného rastru, jsou tato data sloučena do jednoho bezešvého datasetu. Vstupní rastry v takovém případě musí mít shodný souřadnicový systém, jednotnou velikost buňky a datový formát. Pro každý raster dataset je vytvořen soubor s příponou .img (ERDAS IMAGINE file).
Raster catalog obsahuje kolekci rastrů, které na sebe nemusí navazovat, mohou být uložené v odlišných formátech a mít jiné vzájemné diference. Raster catalog je definován v geodatabázi jako tabulka, kterou si můžeme v ArcCatalogu prohlédnout jako jakoukoli jinou tabulku. Každému rastru (v rámci katalogu) odpovídá jedna řádka v tabulce raster catalogu.