Existují dvě základní metody:
měření s jedním přístrojem,
měření se dvěma přístroji a dvěma měřiči.
Měření s jedním přístrojem
Při měření s jedním přístrojem se rozlišuje, zda leží určované body mezi dvěma body, jejichž výšky známe, nebo zda je k dispozici jen jeden výškově známý bod.
V prvním případě jsou známé výšky počátečního a koncového bodu. Chceme určit výšky mezilehlých bodů. Na všech bodech (včetně počátečního a koncového bodu) se provede měření tlaku a teploty. Při přesnějších pracích se měření provede dvakrát (tam a zpět). Ze základní barometrické rovnice se vypočtou jednotlivé výškové rozdíly. Poté se provede vyrovnání naměřených výškových rozdílů. Vypočte se odchylka mezi daným a naměřeným převýšením, která se rozdělí úměrně jednotlivým výškovým rozdílům podle jejich velikosti.
Pokud je vzdálenost měřeného pořadu kratší můžeme použít k výpočtu interpolaci. Ze známého výškového rozdílu ΔHAB a naměřeného tlakového rozdílu ΔbAB se vypočte interpolační barometrický výškový stupeň
kterým se vynásobí jednotlivé rozdíly tlaku mezi sousedními body a tím se získají jejich převýšení. Výšky bodů pak již získáme postupným přičítáním vypočtených převýšení. Kontrolou správnosti výpočtu je: dané převýšení se má rovnat součtu jednotlivých vypočtených převýšení.
Příklad
Dáno:
Výšky:
HA = 427,1 m
HB = 638,4 m
Měřeno:
Tlaky:
bA = 734,5 mm (1 mm = Pa)
b1 = 729,0 mm
b2 = 719,8 mm
bB = 716,3 mm
Určit:
Výšky bodů 1 a 2.
Výpočet:
Výpočet interpolačního barometrického výškového stupně:
Výpočet rozdílů tlaků a vyrovnaných výškových rozdílů:
Výpočet výšek určovaných bodů:
Kontrola:
V druhém případě je známá výška jen jednoho bodu. Postupuje se obdobným způsobem jako v prvním případě s návratem na výchozí bod. Případný rozdíl mezi počátečním a konečným údajem tlaku se rozdělí za předpokladu, že změny tlaku a teploty v průběhu měření jsou lineární.
Měření se dvěma přístroji a dvěma měřiči
Tato metoda se používá při vyšších nárocích na přesnost. Jeden z přístrojů tzv. staniční aneroid zůstává celou dobu měření na výchozím bodě. Tím se omezí vliv chyby způsobené kolísáním atmosférického tlaku. Měřič zde v předem dohodnutém časovém intervalu zapisuje tlak a teplotu. Druhý měřič pracuje s druhým přístrojem tzv. polním aneroidem. Ten se nejprve porovná na výchozím bodě s aneroidem staničním a poté se s ním na zvolených bodech zaznamenává tlak, teplota a čas měření. Měření končí opětovným porovnáním aneroidů na výchozím bodě. Výškové rozdíly se určí z rozdílu tlaků měřených současně na výchozím bodě a určovaných bodech pomocí tabulek či výpočtem ze základního barometrického vzorce. Z výškových rozdílů se určí výsledné výšky určovaných bodů.