Převýšení bodů A a B určíme podle obrázku 13.9 ze vzorce:
kde
s je vodorovná délka,
s´ je šikmá délka,
ε je výškový či hloubkový úhel,
z je zenitový úhel,
νS je výška stroje,
vC je výška cíle.
Uvedené vzorce platí jen pro kratší délky (do 200 m), pro délky nad 200 m je nutné zavést opravu ze zanedbání skutečného horizontu a opravu z vlivu refrakce.
Při záměně skutečného horizontu za zdánlivý při měření výšek se dopouštíme chyby o velikosti q. Oprava ze zanedbání skutečného horizontu se vypočte ze vzorce:
, kde R je poloměr Země, jehož odvození je uvedeno v kapitole Tvar zemského tělesa a referenční plochy (Vliv zakřivení Země na měřené veličiny).
Při měření svislých úhlů se uplatňuje vliv vertikální refrakce, jehož opravu vypočítáme ze vzorce:
, kde k je refrakční koeficient (k = 0,13) a R je poloměr Země, jehož odvození je uvedeno v kapitole Měření úhlů (Analýza chyb při měření svislých úhlů).
Po zavedení obou oprav se výsledné převýšení vypočte ze vzorce:
tedy např.:
Pro oboustranné záměry mezi body A a B platí:
Průměrné převýšení se pak vypočte ze vzorce:
z čehož plyne:
v průměrné hodnotě převýšení se vyloučí chyba ze zanedbání skutečného horizontu,
konají-li se měření současně (popř. s malým časovým odstupem), tak se refrakční koeficient vyloučí