3.2. Modernizace geodetických základů v ČR [13]

K budování moderních geodetických základů bylo možné přistoupit s nástupem moderní observační techniky, využívající v plném rozsahu pozorování družic systému GPS-NAVSTAR. Za počáteční období budování geodetických základů nového typu lze pokládat rok 1991, kdy se započalo s realizací koncepce „Koncepce modernizace a rozvoje československých geodetických základů“ schválenou roku 1990.

Hlavní charakteristiky moderních geodetických základů jsou následující [12]:

  1. snížení významu hiearchické struktury klasických geodetických sítí,

  2. určování prostorové polohy bodů s převážným využitím metod kosmické geodézie,

  3. homogenita v rozsahu velkých územních celků,

  4. univerzální využití pro řešení vědeckých i praktických úloh geodézie a zeměměřictví,

  5. přiřazení časoprostorových charakteristik definičním souborům bodů,

  6. integrované pojetí (zahrnuje jednoznačné přiřazení fyzikálních parametrů tíhového pole parametrům geometrickým a jednoznačné definování vztahů mezi polohou bodu v trojrozměrném geometrickém a v tíhovém prostoru,

  7. flexibilita a operativnost využití.

3.2.1. Kampaň EUREF-CS/H-91

Při této kampani došlo k rozšíření evropského rámce EUREF[14] na území České a Slovenské republiky. Měřeno bylo na 6 bodech na území České a Slovenské republiky a na 5 bodech na území Maďarska aparaturami GPS. Měření probíhalo ve dnech 29. 10. až 2. 11. 1991. Definitivní zpracování sítě bylo provedeno Bernským GPS Softwarem, verze 3.4. Výsledky byly předneseny na varšavském EUREF-symposiu.

3.2.2. Referenční GPS síť nultého řádu (NULRAD)

Vytvoření sítě nultého řádu bylo prvním krokem realizace koncepce geodetických základů nového typu. Jedná se o první etapu zhuštění nově vytvářeného evropského referenčního rámce EUREF pro území bývalé ČSFR.

[43] Hlavními kriterii pro výběr bodů NULRAD byly :

  • geometrická konfigurace bodů,

  • příslušnost bodu k AGS,

  • možnost centrického umístění antény přijímače nebo excentricita maximálně 1000 metrů,

  • splnění technických podmínek pro měření GPS.

Měřeno bylo 19 bodů. Soubor bodů 0. řádu obsahuje všechny body EUREF-CS/H-91. Tím je splněna podmínka návaznosti na referenční rámec EUREF. Body sítě 0. řádu jsou zároveň i body Československé AGS s jedinou výjimkou – bodem Strahovice (trigonometrický bod 1. řádu).

Obrázek 3.14. Referenční GPS síť nultého řádu (NULRAD) [9]

Referenční GPS síť nultého řádu (NULRAD) [9]

Na bodech sítě nultého rádu byly v následujících letech provedeny další měřické kampaně (CS-NULRAD-92, VGSN-92, CS-BRD-93) [9], [12], [23].

3.2.3. Referenční GPS síť DOPNU

Roku 1993 bylo rozhodnuto o dalším zhuštění sítě NULRAD tak, aby průměrná vzdálenost bodů určených GPS byla cca 25 km. Toto zhuštění probíhalo již pouze v České republice. Území České republiky bylo rozděleno na 10 sektorů tak, že každý sektor obsahoval vždy tři body sítě NULRAD. V každém sektoru byly postupně vybírány body se stanovenou vzdáleností (20 – 30 km). Body byly vybírány tak, aby byly identické s body AGS ale i s body trigonometrických sítí nižšího řádu. Celkem síť DOPNUL obsahuje 176 bodů, včetně bodů sítě NULRAD.

Obrázek 3.15. Schéma sektorů sítě DOPNUL [9]

Schéma sektorů sítě DOPNUL [9]

Body NULRAD byly během měření trvale osazeny aparaturami GPS, další aparatury se přemísťovaly po určovaných bodech podle předem vypracovaného plánu. Měření bylo opět zpracováno Bernským softwarem, přičemž souřadnice bodů 0. řádu byly ponechány jako pevné.

3.2.4. Zhuštění sítě DOPNUL

Síť bodů DOPNUL má být zhuštěna vybranými body České státní trigonometrické sítě. Souřadnice těchto bodů jsou určovány v geocentrickém souřadnicovém systému ETRS-89. Celá síť by měla být dokončena v roce 2006. Základní kriteria pro výběr bodů jsou následující:

  • hustota budované sítě (průměrná vzdálenost sousedních bodů je 5 km, kromě lesních komplexů),

  • přirozená ochrana bodů,

  • snadná přístupnost bodů,

  • možnost nerušené observace metodou GPS (požadavek minimálních zákrytů nad elevační maskou 15°; antény přijímače).

Hustota bodů sítě se splní výběrem cca 4 trigonometrických bodů v každém triangulačním listě. V základním triangulačním listu však počet vybraných bodů nesmí překročit 120 trigonometrických bodů.

Všechny vybrané trigonometrické body se pro kontrolu nově stabilizují, kromě trigonometrických bodů I. a II. řádu. Ochrana bodů se provede osazením červenobílé tyče a skruže o průměru 1,5 až 1,7 m a výšce nejméně 0,5 m. Skruže mají být umístěny u všech bodů, kromě bodů, jejichž stabilizace či umístění to nedovolí, či bodů s přirozenou ochranou.



[13] Tato problematika je podrobněji probírána v předmětu Vyšší geodézie. Zde bude uveden pouze stručný nástin této látky.

[14] EUREF (stálá síť) je sítí evropských stanic, na kterých jsou provozována stálá GPS pozorování. [12]