Abstract

Historical development of czech school geographical atlases from 19^th century to present. The most used atlases by B. Kozenn,V. Merklas, J.Jireček, J. Metelka, J. Brunclík, F. Machát, B. Šalamon, K. Kuchař. 60. and 70. age - meaningful boundary-stone - rise of JSŠKP -Uniform school´s system of cartographic setout.Present state on our market (electronicand multimedial atlases).

Abstrakt

Příspěvek se bude zabývat historickým vývojem české školní kartografie od počátků, které můžeme datovat ke konci první poloviny 19.st. až po současnost. Zvláštní pozornost je věnována školním atlasům. Je nastíněn jejich vývoj od Merklasových a Kozennových atlasů, přes různé variace od J. Jirečka a J. Metelky, dále pak atlasy z období první republiky (J. Brunclík, F. Machát) později přepracované B. Šalamonem a K. Kuchařem. 60. a 70. léta - významný mezník - vznik JSŠKP. Současný stav na našem trhu a zamyšlení nad některými výhledy do budoucna (atlasy jako barevné encyklopedie nebo klasické s návazností na učebnice, elektronické atlasy, multimediální výukové programy zaměřené na zeměpis). Součástí příspěvku by byly i ukázky z uváděných atlasů.

Historický vývoj české školní atlasové tvorby

Již od počátku výuky zeměpisu na školách se jako názorné pomůcky používali především mapy a posléze i atlasy. Původně sloužila k výuce běžně dostupná mapová produkce, později (zhruba tak v polovině 18.století) začaly vznikat nástěnné mapy, glóby a atlasy určené přímo pro školy. Původní českou kartografickou tvorbu školních atlasů můžeme datovat asi tak od poloviny 19.století. Předtím se na školách používaly atlasy převážně německé nebo rakouské produkce. Vzhledem k probouzejícímu se národnímu uvědomění však vyvstala potřeba původní vlastní české tvorby.

Merklasovy atlasy

Této nelehké úlohy se ve spolupráci s Maticí českou ujal český kartograf Václav Merklas. Během let 1842 až 1858 vydal celkem pět atlasů v různém stupni rozpracovanosti. Některé vycházely po jednotlivých mapových listech, některé z nich byly nedokončeny, další měly několik různých vydání. Podrobněji o této tematice píše Kuchař (1950). Tyto atlasy si sice rychle našly cestu do školních lavic, ale brzy tento zájem ztroskotal na nespolehlivosti samotného Merklase a také na velké konkurenci českých mutací rakouských a německých atlasů.
 

Zeměpisný atlas (Atlas český) I. Zeměpisný atlas (Atlas český, jednotlivě) II.	1842 1850	Matice česká Matice česká	5map 9map
Malý zeměpisný atlas, sv.I., Malý zeměpisný atlas, sv.II. Malý zeměpisný atlas,1.úplné vydání Malý zeměpisný atlas, 2. vydání	1843 1843 1853 1858	Merklas Merklas André André	6map 6 map 28 map 28 map
Atlas k přírodnímu zeměpisu	1843	Merklas	3 mapy
Malý příruční atlas, 1.vydání Malý příruční atlas, 2.vydání	1846 1853	Matice česká Kronberger	27 map 26 map
Atlas starého světa (asi jednotlivě) Atlas starého světa, 1.vydání Atlas starého světa, 2.vydání	1850 1853 1853	Merklas André André	10 map 10 map 12 map

Druhá polovina 19.století a počátek 20.století

Nejrozšířenějším atlasem v 60. letech minulého století se stal atlas Blasia Kozenna, jehož vydávání pokračuje u našich rakouských sousedů dodnes. Do češtiny jej přeložil nejdříve J. Jireček a pak J. Metelka. V téže době došlo k zavedení tzv. schvalovací doložky, všechny školní pomůcky musely být schváleny ministerstvem vyučování a jejich seznam byl každoročně uveřejňován. Tím se zamezilo různorodosti dosud používaných pomůcek a došlo k jejich unifikaci. Atlasy z této doby mají původ převážně německý nebo rakouský, jsou přeloženy do češtiny a ke konci století se dá vypozorovat tendence oddělovat atlasy pro střední a obecné školy. Kromě produkce zavedených nakladatelů zde lze také zaznamenat pokusy jednotlivých učitelů zeměpisu, hlavně v tvorbě malých atlasů pro obecné školy, obsahující často pouze několik mapových listů. Převažují obecně zeměpisné mapy, z tematických jsou zařazeny většinou pouze politické, oblíbenou byla také železniční mapa Rakouska-Uherska. Ve všech atlasech není uvedený rejstřík. Stručný výčet je uveden v následující tabulce. (jedná se převážně o exempláře z muzea J.A. Komenského v Přerově nebo mapové sbírky katedry geografie MU Brno). Z autorů jsou to především B. Kozenn, J. Brunclík, Rác,J. Zdeněk, Haardt, Schmidt, Rothaug, Kneidl, Knaus, Trampler, Vávra, v pozdější době F.Machát. (blíže Seznam knih a pomůcek učebných 1913)
 

Zeměpisný atlas pro školy střední (B.Kozenn), 12.vyd.	1890	Eduard Hölzel	42 map.listů
Historicko-zeměpisný atlas školní starého,středního a nového věku (Schubert,Schmidt – česky:Balcar,Vlach,Kameníček	1898	Eduard Hölzel	60 hlavních map 45 vedlejších map
Zeměpisný atlas pro střední školy (B.Kozenn-nově zprac. Haardt a Schmidt – česky: Metelka), 14.vyd.	1903	Eduard Hölzel	85 map na 57 listech
Brunclíkův atlas zeměpisný pro školy měšťanské	1904	V.Neubert	25 map.listů
J.Brunclíka zeměpisný atlas pro školy střední, lycea, ústavy učitelské a školy obchodní (přeprac. Machát)	1918	V.Neubert	10 str. dopr. text 175 map na 64 listech
Zeměpisný atlas pro obyčejné školy obecné (A.Mikolášek)	n.u.	A. Mikolášek	5 map. listů
Zeměpisný atlas říše rakousko-uherské (Zdeněk)	1886	Eduard Hölzel	9 map
Rácův atlas pro školy obecné (Rác, Fořt)	1901	B. Rácová	7 map
Zeměpisný atlas pro školy obecné v král. českém neb markr. moravském a vévodství slezském (Haardt)	1902	n.u.	7 map
Brunclíkův atlas pro školy obecné	1911	Josef L. Švíkal	5 map. listů

Atlasová tvorba po 1. a 2. světové válce

Ze školních zeměpisných atlasů po vzniku samostatného Československa se nejdéle používal atlas J. Brunclíka a F. Macháta, později přepracovaný B. Šalamonem a K. Kuchařem. Pod různými názvy vycházel téměř padesát let, naposledy v roce 1957. V obsahu převládaly obecně geografické mapy, ovšem tematické mapy se vyskytovaly už častěji a byly zpracovány pro celý svět. Dá se říci, že tento atlas patřil k tomu nejlepšímu, co se u nás vyprodukovalo. Byly zařazeny vhodně volené výřezy, atlasu předcházle doprovodný text vysvětlující základní kartogr. zobrazení, sluneční soustavu apod. Bohužel stále ještě chyběl rejstřík. Do této doby jsou až na výjimky (Zeměpisný atlas říše rakousko-uherské - Zdeněk 1886) atlasy zpracovány komplexně pro naše území a svět dohromady.

Do období 30. let spadá školní nástěnný atlas, zahájený Horákovou a Semíkovou mapou Československá republika v měřítku 1 : 400 000, která byla dlouho základní školní nástěnnou mapou.

Během druhé světové války se vydávání přesunulo do nakladatelství Melantrich a i když byly atlasy vydávany v českém jazyce, byly silně proněmecky zaměřeny.

Po druhé světové válce ještě dosluhoval Školní zeměpisný atlas od výše zmíněných autorů, ale od poloviny 50. let došlo k rychlému nárůstu počtu vydaných děl. Od této doby byl atlas rozdělen na národní a světový a současně se začíná uvádět resjtřík.

Od roku 1955 do roku 1960 bylo vytvořeno a vydáno pět zcela nových atlasů, jejichž počet výtisků v tomto období přesáhl půl miliónů. Byl to Školní zeměpisný atlas pro 4. a 5. ročník, Školní zeměpisný atlas pro 6. a 7. ročník, Školní zeměpisný atlas ČSSR, Školní atlas československých dějin a Školní atlas světových dějin. Kromě toho byl vytvořen a vydán větší počet map nástěnných. Od roku 1960 byl sloučen školní zeměpisný atlas do jediného svazku pod názvem Školní zeměpisný atlas světa a byl určený pro základní i střední školy. Všechna tato díla měla přechodný charakter a vyplňovala mezidobí před vznikem JSŠKP - jednotné soustavy školních kartografických pomůcek.
 

J.Brunclíka zeměpisný atlas pro školy střední, ústavy učitelské a školy obchodní (upravil Fr. Machát),3.vydání	1922	V.Neubert a synové	194 map, mapek a plánů na 60 listech
Zeměpisný atlas pro měšťanské školy (F.B.Škorpil)	1927	Státní nakladatelství Praha	22 map. listů
Zeměpisný atlas pro školy střední, ústavy učitelské a školy odborné (Brunclík – Machát, přepr. Šalamon – Kuchař)	1938	V.Neubert a synové	208 map,mapek a plánů na 61 listech
Světový atlas k současným dějinám	1942	Melantrich	41 map. stran
Školní zeměpisný atlas ČSSR (Svoboda)	1960	ÚSGK	35 map. stran,  18 str.rejstřík, 5 str. texty k mapám
Malý školní atlas (Musílek), 5. vydání	1960	ÚSGK	20 str.
Malý školní zeměpisný atlas (Zelenský), 1. vydání	1963	ÚSGK	16 str.

Vznik a vývoj JSŠKP

Na konci 60. let bylo rozhodnuto vytvořit a zavést jednotný systém, který by přispěl k systematizaci a stabilizaci výuky a zároveň nekladl velké nároky na své pořízení. Úkolem vyřešit tento problém byl pověřen Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, kde se na něm pracovalo několik let. Výsledkem výzkumu a posléze realizace návrhu se stala už zmiňovaná JSŠKP, která zahrnovala nejen pomůcky pro výuku zeměpisu, ale i dějepisu a vlastivědy. Hlavní zásadou byla jednotnost všech kartografických pomůcek používaných ve školství, která se týkala soustavy měřítek, legend, kartografických výrazových prostředků apod. Zaměřím se teď podrobněji na soustavu určenou pro výuku zeměpisu a vlastivědy.

Nejdůležitější součástí JSŠKP byly atlasy. Atlas ČSSR vyšel v řadě vydání (poprvé v r. 1963), v roce 1984 v novém, přepracovaném podle osnov. Odpovědným redaktorem byl Jindřich Svoboda. Formát díla je 23 x 32,5 cm. Atlas obsahuje obecně zeměpisné a hospodářské mapy ČSR a SSR v měřítku 1 : 1 mil. a velké množství tematických map a kartogramů v měřítku 1 : 2 až 1 : 6 mil. Na konci atlasu je rejstřík zeměpisných názvů z území ČSSR.

Atlas světa měl na starosti V. Vokálek. Vyšel poprvé v září 1970 a byl mnohokrát vydáván až do roku 1989, kdy jej nahradil nově přepracovaný Školní atlas světa prof. Švestky. Formát atlasu je 23,5 x 32,5 cm. Obsahuje mapy vesmíru, světa a jeho částí (98 str.) a dále rejstřík (32 str.). Kromě obecně zeměpisných map obsahuje i mapy tematické, a to jak celého světa v měřítku 1 : 80 mil. - 1 : 200 mil., tak i světadílů a jejich částí. Pro světadíly a některé jiné územní celky jsou uvedeny navíc i hospodářské mapy.

Nástěnné mapy se skládaly ze souboru map Československa, souboru map zahraničních zemí, světa a světadílů. Každý soubor obsahoval obecně zeměpisné mapy, hospodářské mapy, popř. další tematické mapy. Mapy byly vydávány v souladu s obsahem i formou uvedených atlasů. K Atlasu ČSSR patřilo 11 nástěnných map, k Atlasu světa 34.

Mimo nástěnných map se ještě vydávaly nástěnné a zeměpisné tabule. Nástěnné tabule byly věnovány soudobým tématům ( přírodní a kulturní krajiny), zeměpisné tabule pak vyjádření mapového a teoreticko-metodického obsahu (např. Svět - obyvatelstvo a sídla, Základy kartografie aj.).

Do produkce patřily ještě příruční mapy pro školní účely, i když se používaly i pro obecnou potřebu. Je to např. Geologická stavba ČSSR, ČSSR - Vlastivědná mapa aj.

Pro výuku vlastivědy sloužily především vlastivědné mapy okresů, vydávané ve dvojím provedení, a to jako nástěnné v měřítku 1 : 50 000 a příruční v měřítku 1 : 100 000. Vlastivědné mapy okresu jsou jedním z naších nejobsažnějších a zároveň i nejhezčích mapových děl. Nadále vychází Soubor vlastivědných map pro 4. ročník zákl. školy. Místo map Bratislavy a ČSSR je zařazena mapa ČR, světa a vývoje našeho státu .Tímto výčet pomůcek pro zeměpis nekončí, daly by se sem ještě zařadit glóby a reliéfní mapy. Tato jednotná soustava platila až do předlistopadové doby a i teď se vlastně na školách využívají téměř všechny její složky.

Současná atlasová tvorba

Po roce 1989 se nadále využívala jednotná soustava školních kartografických pomůcek a monopolním vydavatelem školních atlasů byla kartografie Praha. Pokračovalo vydávání Vokálkova Atlasu světa, později přepracovaného na Školní atlas světa, který s menšími úpravami vychází dodnes. Atlas ČSSR nahradil Atlas ČSFR a v minulém roce Školní atlas České republiky. Dále pokračuje vydávání souboru vlastivědných map a nově zpracovaných dějepisných atlasů (rozdělených na základní a střední školu).

V polovině 90.let začala kartografie vydávat sešitové atlasy. Celá řada je přizpůsobena učebním osnovám zeměpisu na základních školách a jednotlivé mapy jsou do sešitů rozděleny s ohledem na rozsah učiva probíraného v každém ročníku. Přímo na přední předsádce se uvádí, pro který ročník může být atlas využíván. Tímto krokem se Kartografii povedlo oddělit atlasy pro základní a střední školy a tím pádem trochu zjednodušit obsah pro věkově nižší uživatele. Celý pracovní soubor se skládá ze sešitů: Afrika, Austrálie, Oceánie; Amerika; Asie; Evropa; Česká republika; Svět; Obecný zeměpis.

V roce 1999 vydala Geodézie ČS a.s. svůj vlastní Školní atlas České republiky, který má již některé prvky encyklopedie a dle mého názoru je celkově zdařilejší než odobný titul od Kartografie a.s. Zároveň toto nakladatelství chystá vydání Vlastivědného atlasu a s úspěchem vydává školní nástěnné mapy.

Mezeru v aktuálnosti tematických map se snaží vyplnit nakladatelství TERRA se svými temtickými atlasy Dnešní svět, z nichž poslední dva – Školní atlas – dnešní svět a Školní atlas dnešního světa byly schváleny MŠMT do seznamu učebnic. Na posledně jmenované atlasy od všech hlavních vydavatelů byly provedeny obsáhlé recenze uveřejněné v GaKO (některé ještě budou), takže je zbytečné se o nich podrobněji zmiňovat.

Ovšem za zmínku stojí ještě atlasy, které sice nejsou schválené v seznamu učebnic, ale které by se mohly, především na nižším stupni zákl. škol, používat jako doplňkové učební materiály. Jedná se především o obrázkové atlasy, zeměpisné encyklopedie apod. Namátkou aspoň uvedu Svet a človek (1989 Slovenská kartografia), Velký atlas kačera Donalda (Egmont 1998), Atlas světa (Václav Svojtka&Co. 1998) apod. Většinou se jedná o více či méně zdařilé jazykové mutace zahraničních děl.

Budoucnost atlasové tvorby (elektronické a multimediální atlasy)

V posledních letech dochází u nás i ve světě k rychlému rozvoji v oblasti digitálního zpracování map a atlasů. Jejich velkou výhodou je snadná možnost aktualizace – stačí změnit pár čar nebo popis v počítači a opravy jsou hotovy. To je zvláště výhodné v případě, kde se změna projeví do celé řady přehledných a podrobných map. Odpadá tím nutnost opravovat pracným způsobem všechny tiskové desky. Další velkou výhodou je poměrně levná cena záznamových médií (dnešní výrobní cena jednoho CD je kolem 10,- Kč) a možnost distribuovat tyto produkty prostřednictvím místních a mezinárodních sítí, konkrétně Internetu. Hlavním efektem je ovšem rychlost sdělované informace. Moderní programy a procesory dovolují vytvořit atlasovou mapu podle požadovaných kritérií, tato pak může být různě modifikována a předávána ostatním uživatelům prostřednictvím elektronické pošty, Internetu, Intranetu, popř. faxem kamkoliv na světě.

Těchto nových možností se dá výborně využít pro interaktivní výuku zeměpisu na základních i středních školách. I u nás už se objevují jednak výukové programy od firmy Terasoft (demoverze lze stáhnout na adrese http://www.terasoft.cz/) nebo multimediální CD-romy Staň se světošlápkem či Eyewitness Children's Encyclopedia od Dorling Kindersley (http://www.dkmm.cz/). (Podobných titulů existuje na trhu více, výše uvedené jsou jenom příklad). Děti se formou hry a za pomoci zvuku, obrazu a animací seznamují nejen se zeměpisem, ale zároveň získávájí základní počítačové návyky, rozvíjí vlastní tvořivost a fantazii. Nebylo by tedy na škodu vytvořit elektronický školní atlas, který by byl schválen pro výuku.

Závěr

Závěrem bych shrnula problematiku tvorby školních zeměpisných atlasů. Jak bylo řečeno v kapitole Historie školní kartografie, tvorba map pro školní účely má v naší vlasti asi 150-letou tradici, započatou Kozennovými atlasy. Ze začátku se jednalo hlavně o atlasy s obecně zeměpisnými mapami, tematické byly zařazovány zřídka. Tato tendence trvala až do 50. let našeho století. Do této doby byl na školách vlastně Kozennův atlas, mnohokrát přepracovaný českými autory jako byli např. Josef Brunclík, František Machát, Bedřich Šalamon, Karel Kuchař. Původní české atlasy sice vydával Václav Merklas, ale ty byly vytlačeny právě českými verzemi německých a rakouských atlasů.

Na konci 50. let se započalo s výzkumnými pracemi, které by daly podnět ke vzniku nových školních kartografických pomůcek, založených už na moderních principech a poznatcích kartografie. Výsledkem těchto prací byla Jednotná soustava školních kartografických pomůcek – JSŠKP, která splňovala náročné požadavky kvality i ekonomičnosti. Podrobnosti lze nalézt ve výzkumných zprávách s názvem Jednotná soustava školních kartografických pomůcek nebo v příspěvcích v časopisu Geodetický a kartografický obzor, 10 (52), 1964, str. 165 či 20 (62), 1974, č. 8, str. 228-233. Atlasy vzešlé z této soustavy se na našich školách v různých přepracovaných vydáních objevují dodnes, i když po roce 1989 přestala JSŠKP platit jako závazná. V současné době se k výuce mohou používat jakékoliv atlasy, které mají doložku ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že byly zařazeny do seznamu učebnic pro základní, střední nebo vysoké školy.

Hlavním vydavatelem školních atlasů u nás je Kartografie Praha a.s., která vznikla transformací z bývalé Kartografie. Víceméně pokračuje ve vydávání už dříve vyšlých titulů, ale také se snaží o rozšíření nabídky. Mezi jejich nové počiny lze zařadit edici sešitových atlasu pro základní školy, mapy pro výuku jazyků a v neposlední řadě také vydání nového atlasu ČR, který nahradil Svobodův Atlas ČSSR (později ČSFR) ze 70. let. Dalším vydavatelstvím, které se snaží prosadit na školní trh (a celkem úspěšně) je Geodézie ČS, a.s. Nakladatelství Terra vydává tematické atlasy (a poslední dva z nich byl schválen k vyučování). Jiná situace je u obrázkových atlasů a zeměpisných encyklopedií, kde mnoho vydavatelství dodává na trh leckdy i zdařilé české mutace zahraničních děl .

Současné vydávané atlasy mají společné to, že se snaží o maximalistické zaplnění obsahem, který je občas na škodu čitelnosti a srozumitelnosti. Bezesporu nejlepším příkladem toho jsou hospodářské mapy. Obsah je přeplněn často nesrozumitelnými značkami a nedává moc dobrý přehled o dané problematice. Další připomínkou k atlasům je, že by měly respektovat náplň a obsah učiva ve školách. Ovšem za současného stavu, kdy existuje množství rozdílných učebnic, je tento požadavek asi nereálný. Řešení bych viděla v opačném postupu – vytvořit kvalitní atlas a podle něj pak koncipovat učebnice. Problémem je i používání názvosloví. Zatímco v běžném životě se děti setkávají s vžitými názvy, v kartografii se důsledně praktikuje používaní originálních jmen. Je to jistě správné, neboť i my bychom se asi divně tvářili, kdybychom v zahraničních atlasech viděli názvy jako Budweiss, Pilsen, Wittingau, Prague, Brünn apod. Mohu z vlastní zkušenosti říci, že tendence zachovávat jména v původním jazyce se projevuje téměř v celém světě a tento trend schválila i OSN. Dalším požadavkem je, aby obsah atlasů pružně reagoval na neustálé změny probíhající ve světě a pomocí tematických map sledoval aktuální problémy naší civilizace. Tuto mezeru v našem Školním atlase světa se právě snaží zaplnit vydávané tematické atlasy Dnešní svět.

Vývojové trendy v kartografii ovšem naznačují, že tento problém bude v dohledné době nejspíš vyřešen. Klasické litografické zpracování nahrazuje digitální kartografie, kde změny a aktualizace jsou otázkou několika rychlých operací v počítači. Výhodné je to především na těch podkladech, kde se chystaná změna promítne do více map (např. změna správní hranice). Už zaběhnutou novinku představují elektronické atlasy a počítačové výukové programy pro zeměpis. Jejich výhodou je především rychlé znázornění, snadná možnost doplňování, vyhotovení tiskových podkladů v krátké době a pohotová aktualizace. Dnes jsou tyto produkty dodávány i do škol. Příkladem jsou např. výukové programy pro zeměpis od firmy Terasoft.

Doufejme, že se v budoucnu dočkáme i digitálně zpracovaných školních atlasů. Snad to nebude trvat dlouho a vedle digitálních autoatlasů a multimediálních atlasů na CD se objeví i podobné produkty v české školní kartografii.
 
 

Literatura

Seznam literatury

1. Baar, V.: Školní atlas světa (recenze). Geod. a kart. obzor, 37/79, 1991, č. 8, s. 175-176.
2. Čapek, R.: Lesk a bída školních atlasů. Sborník referátů z konference J. A. Komenský a mapová tvorba, Brno 1992. 34 s.
3. Demek, J. - Novák, V. - kol.: Vlastivěda moravská - Země a lid (Neživá příroda). 1. vyd. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1992. 242 s.
4. DISNEY : Velký atlas kačera Donalda. 1. vyd. Egmont, Praha 1998. 63 s.
5. Dobrovolná, V.: Školní atlas světa. 6. vyd. Kartografie Praha, Praha 1996. 148 s.
6. Hojovec, V. – Daniš, M. – Hájek, M. – Veverka, B.: Kartografie. GKP, Praha 1987. 660s.
7. Hrnčiar, D.: Svet a človek (recenze). Geod. a kart. obzor, 36/78, 1990, č. 4, s. 100.
8. Internetové stránky.
9. Kozenn, B.: Zeměpisný atlas pro školy střední. 12. vyd. E. Hölzel, Vídeň 1890.
10. Kraus, V.: Seminář o školních zeměpisných mapách a atlasech . Geod. a kart. obzor, 41/83, 1995, č. 5, s. 100.
11. Kuchař, K.: Naše mapy odedávna do dneška. ČSAV, Praha 1958. 129 s.
12. Kuchař, K.: Vývoj a dnešní stav zobrazení světa. SPN, Praha 1971. 74 s.
13. Kuchař, K.: Základy kartografie. ČSAV, Praha 1953. 190 s.
14. Lebedová, H.: Afrika, Austrálie a Oceánie (sešitové atlasy pro základní školy). 1. vyd. Kartografie Praha, Praha 1994. 16 s.
15. Lebedová, H.: Asie (sešitové atlasy pro základní školy). 1. vyd. Kartografie Praha, Praha 1993. 20 s.
16. Lebedová, H.: Česká republika (sešitové atlasy pro základní školy). 2. vyd. Kartografie Praha, Praha 1995. 28 s.
17. Lebedová, H.: Evropa (sešitové atlasy pro základní školy). 1. vyd. Kartografie Praha, Praha 1995. 24 s.
18. Lebedová, H.: Obecný zeměpis (sešitové atlasy pro základní školy). 1.vyd. Kartografie Praha, Praha 1994. 16 s.
19. Lebedová, H.: Svět (sešitové atlasy pro základní školy). 1. vyd. Kartografie Praha 1994. 20 s.
20. Lebedová, H.: Vlastivědné mapy (pro 1. stupeň základních škol). 3. vyd. Kartografie Praha, Praha 1996. 5 map.
21. Medková, M.: Jednotná soustava školních kartografických pomůcek. Geod. a  kart. obzor, 20/62, 1974, č. 8, s. 228-233.
22. Mikšovský, M.: Atlas – dnešní svět (recenze). Geod. a kart. obzor, 40/82, 1994, č. 8, s.176
23. Mikšovský, M.: Elektronické atlasy. Geod. a kart. obzor, 44/86, 1998, č. 7, s. 154-156
24. Mucha, L.: Vývoj české školní kartografie. Sborník referátů z konference J. A. Komenský a mapová tvorba, Brno 1992. 34 s.
25. Seznam knih a pomůcek učebných – vládní věstník 1913, (muzeum J.A.Komenského, Přerov)
26. Seznam učebných pomůcek a kněh, Tábor 1884, (muzeum J.A.Komenského, Přerov)
27. Seznam veškerých učebných pomůcek pro školy obecné, měšťanské, střední, hospodářské, průmyslové, pokračovací, odborné atd., Tábor (1902), (muzeum J.A.Komenského, Přerov)
28. Steele, P.: Atlas světa. 1. vyd. Václav Svojtka & Co., Praha 1998. 94 s.
29. Svet a člověk (atlas pre deti). 1. vyd. Slovenská kartografia, Bratislava 1989. 68 s.
30. Svoboda, J.: Atlas ČSSR. 7. vyd. Kartografie n.p., Praha 1981. 60 s.
31. Svoboda, J.: Atlas ČSSR. 2. vyd. Kartografie n.p., Praha 1985. 64 s.
32. Svoboda, J.: Školní zeměpisný atlas Československé socialistické republiky. 2. vyd. Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha 1962. 52 s.
33. Šolomon, B. – Kuchař, K.: Školní zeměpisný atlas světa. 6. vyd. Ústřední správa geodesie a kartografie, Praha 1957. 94 map,mapek a plánů na 37 listech.
34. Tomeš, J. – Chmelířová, H. – Jelínek, R. – Kopačka, L.: Atlas – dnešní svět. Terra, Praha 1993. 56 s.
35. Tomeš, J. – Chmelířová, H. – Jelínek, R. – Kopačka, L.: Atlas – dnešní svět (aktualizované vydání). Terra, Praha 1994. 56 s.
36. Tomeš, J. – Jelínek, R. – kol.: Školní atlas – Dnešní svět. 1. vyd. Terra, Praha 1996. 94 s.
37. Veverka, B.: Nové americké atlasy. Geod. a kart. obzor, 36/78, 1990, č. 8, s. 212-213.
38. Veverka, B.: Topografická a tematická kartografie. ČVUT, Praha 1997. 203 s.
39. Vokálek, V.: Atlas světa. 8. vyd. Kartografie Praha, Praha 1981. 130 s.