Česká a československá kartografie 1918–1938
Po vzniku Československé republiky v říjnu 1918 byl v rámci nově vzniklého Ministerstva obrany ČSR zřízen Vojenský zeměpisný ústav v Praze, který převzal v letech 1920 až 1924 od Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni mapové podklady ze 3. vojenského mapování, týkající se území naší republiky.
Jednalo se o topografické sekce map v měřítku 1:25 000 a speciální mapy v měřítku 1:75 000, a z nich odvozené generální mapy v měřítku 1:200 000 a přehledné mapy v měřítku 1:750 000. Předávané mapové dílo však bylo zastaralé a s německým názvoslovím; proto bylo nutno v letech 1920 až 1934 přikročit k jeho reambulaci (aktualizaci), změně geografického názvosloví a zčásti i k jeho grafickému přepracování. Tyto mapy byly v období 1918 až 1938 a ještě i několik let po 2.světové válce jediným mapovým dílem, které ve středních měřítkách souvisle pokrývalo celé území ČSR.
Nezávisle na tomto mapovém dílu bylo v letech 1923 až 1933 přistoupeno k novému mapování státního území v tzv. Benešově zobrazení, jehož výsledkem byly provizorní vojenské topografické mapy v základním měřítku 1:20 000 (ve vybraném území i 1:10 000) a v letech 1934 až 1938 a poté ještě 1946 až 1949 v tzv. Křovákově zobrazení (S-JTSK), jehož výsledkem byly definitivní vojenské topografické mapy, rovněž v měřítkách 1:20 000 resp. 1:10 000. Toto mapování bylo přerušeno 2.světovou válkou, kdy v době německé okupace a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava byl Vojenský zeměpisný ústav v Praze zrušen. Vzhledem k nedostatečným kapacitám mapovacích prací však zůstala obě tato mapová díla vzniklá novým mapováním, nedokončena a pokrývají pouze malou část státního území.
K tomuto tématu se dále vztahují následující články:
- Mikšovský, M. Česká a československá kartografie 1918–1938