První vojenské mapování českých zemí
Sedmiletá válka let 1756-1763 byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století − Velkou Británií, Pruskem a Portugalskem na straně jedné - Francií, Rakouskem, Ruskem, Švédskem, Svatou říší římskou, Saskem a Španělskem na straně druhé. Byla pokračováním války o rakouské dědictví (Slezsko) a byla ukončena uzavřením hubertsburského míru, nevýhodného pro Vídeň.
Přijaté mírové podmínky znamenaly ve svých důsledcích porážku Rakouska; dokonce jako jeden z důvodů této porážky byly považovány zastaralé, nevyhovující mapy malých měřítek. Zkušenosti velitelů rakouské armády prokázaly, že Müllerovy mapy nesplňují požadavky vedení moderního boje, a že jsou pro vojenské potřeby nedostatečné - dokonce si rakouští velitelé stěžovali, že často získávají o vlastní krajině více informací z ukořistěných pruských map než z map vlastních. Bylo poukazováno na význam a důležitost map velkých měřítek pro velení a na zkušenosti z neuvážených přesunů vojsk a bitev prohraných na základě nevhodných velitelských rozhodnutích.
Proto po ukončení války nařídila Marie Terezie na návrh Dauna (Leopold Josef Maria hrabě von Daun, kníže z Thiana, 1706-1766, významný rakouský vojevůdce) zahájení nového vojenského mapování monarchie. Bylo rozhodnuto skoncovat s praxí, kdy mapy sestavovali jednotlivci - sice pověření státem, ale obvykle s nedostatečným finančním zabezpečením.
První vojenské mapování probíhalo v letech 1763 až 1787 a jeho výsledkem byly mapové originály v měřítku l:28 800 pro celé území Rakousko-Uherské monarchie.
K tomuto tématu se dále vztahují následující články:
- Dušátko, D. První vojenské mapování českých zemí