Mapování v období 1939 – 1945
Mapování ve středních měřítkách bylo v období tzv. „první republiky“ (1918 až 1938) prováděno na našem státním území výhradně topografickou službou čs. armády – Vojenským zeměpisným ústavem v Praze.
Mapování bylo přerušeno přijetím Mnichovské dohody z konce září 1938, podle níž Československo bylo donuceno odstoupit části pohraničních území Německu, Polsku a Maďarsku, a to včetně měřického elaborátu, kartografických podkladů a map z tohoto území. V březnu 1939 pak následovalo odtržení Slovenska, okupace zbývajících částí státu a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava, který se stal součástí Velkoněmecké říše.
V dubnu 1939 došlo ke zrušení Vojenského zeměpisného ústavu a ke zřízení nejprve Zeměpisného ústavu ministerstva vnitra a později po jeho sloučení s dalšími zeměměřickými službami Protektorátu ke vzniku Zeměměřického úřadu Čechy a Morava, který zajišťoval zeměměřické práce včetně tisku a vydávání map až do konce 2.světové války v květnu 1945.
V období okupace pokračovalo na území Protektorátu Čechy a Morava vyhotovování plánů vybraných měst v měřítku 1:10 000. s nímž bylo započato na našem území již koncem 30tých let . Byly vydávány aktualizované topografické sekce mapy 1:25 000, speciální mapy 1:75 000 a generální mapy 1:200 000 s dotiskem protektorátních hranic a německých jmen měst a obcí a pro vybrané části území se cvičišti německých vojsk byly zhotoveny nové topografické mapy v měřítku 1:10 000.. V letech 1944 až 1945 pak byly vydány z části území Protektorátu nové topografické mapy, a to v měřítkách 1:50 000 a 1:100 000, která používala německá armáda; tyto mapy vznikaly odvozením ze speciálních map 1:75 000.
K tomuto tématu se dále vztahují následující články:
- Mikšovský, M. Mapování v období 1939 – 1945